Autor: Karel Nepraš
Když jsem nedávno dostal „toulavou“, byl jsem na vážkách, co se týče výběru způsobu cestování. Možností spousta, každá mne něčím lákala. Nakonec jsem si půjčil čtyřkolku a vyrazil do terénu. Lidi, ten pocit svobody, který mne v jejím sedle ovládl, byl úžasný. Neskutečný zážitek!
Obecně panuje názor, že většina těch „čtyřkolkářů“ nemá úctu k přírodě, jakmile se v ní se stroji octne, jenom ji ničí. Já bych to však takto nezobecňoval. Je to jako se vším – záleží přece na každém člověku a jeho smýšlení. A upřímně: v každé komunitě se najde nějaká ta černá ovce. Já se kupříkladu při svých „spanilých jízdách“ vždy snažím, abych zbytečně nejezdil někde, kde bych mohl obtěžovat, nedej bože někoho i ohrozit, a skutečně dbám na to, abych se v přírodě nechoval jako barbar.
Dnes je čtyřkolka díky bohatému příslušenství a homologovanému tažnému zařízení vnímána jako skvělý pomocník a zajímavá náhrada za malotraktor, zahradní traktůrek či jiný stroj. A pochopitelně také jako zdroj zábavy. Já jsem si vybral ke svým toulkám čtyřkolku Jumbo R 720 efi. Je to čtyřtaktní čtyřventilový jednoválec o objemu 675 ccm. Velice jsem ocenil nosiče zavazadel umístěné jak vpředu, tak i vzadu, multifunkční displej a elektrický naviják – jeden nikdy neví… O brzdění se starají kotoučové brzdy na obou nápravách. K dispozici jsou tři jízdní režimy, a to pohon zadních kol, pohon 4 x 4 a k tomu uzávěrka diferenciálu.
Ale dost už technických parametrů, raději se pojďme podívat na praktické použití. Hned na začátku se ovšem nezdržím, abych nepoznamenal, že stroj po dobu našeho víkendového výletu fungoval naprosto skvěle, bez nejmenších problémů.
Přibral jsem s sebou kamaráda, aby mi nebylo smutno a mohl jsem se o své zážitky okamžitě podělit. Než jsme vyrazili na cestu, nezapomněli jsme si sbalit dostatečné zásoby. Jak jinak, člověku na takovém výletu náramně vyhládne. A už jsme uháněli cestou necestou, polní či lesní, vyzkoušeli jsme všechny druhy terénu, proud vzduchu nám zchlazoval nadšením rozpálené tváře, skoro jsme měli pocit, jako bychom se přímo vznášeli. Taková volnost. Paráda! A nemyslete si, že jsme kromě čtyřkolky nic nevnímali. Opak je pravdou. Kolik jen zvěře jsme viděli v té středočeské krajině! A co teprve, když jsme objevili rozvaliny opuštěné vesnice, zarostlé všemožným křovím a býlím. V tu chvíli jsme byli rádi, že se zarostlým místem nemusíme prosekávat mačetou, stačilo totiž přidat plyn a už jsme se tímto nevlídným terénem „prokousávali“ vpřed. Takhle jsme si to pěkně užívali.
Před setměním jsme si našli místo na nocování. Naše těla vyžadovala trochu odpočinku. Docela nás to zmohlo. A to oba s kamarádem sportujeme. Je to prostě jenom nezvyk. Musíme se řádně prospat, ráno budeme v našem dobrodružství pokračovat.
Foto: Jiří Coufal
Nejnovější komentáře