Připravila: Ceridwen Bronwyn; foto příloh z Praktické hospodyňky: C. Bronwyn
V čase předvánočním vcházíme do obchodů, v nichž na nás ze všech stran dorážejí zářící skleněné koule různých velikostí, ozdoby všemožných tvarů, barev a z rozličných materiálů. Máme problém vybrat si z obrovského množství řetězů, korálkových závěsů, staniolů či ozdobných mašliček, jež na nás vychrlily zejména firmy ze vzdálené Číny. Pravda, objevíme i ozdoby ze šustí či slámy, ozdobičky vyřezávané ze dřeva, avšak ve zřetelně menším objemu než ty předešlé. Ale na co jsme asi v pokročilém vánočním průmyslovém boomu poněkud pozapomněli, jsou drobné ozdoby a dárky vzešlé z iniciativy a přičinění tvořivých rukou členů domácnosti, především matek a dětí, které se takto zabavily a rády viděly výsledky svého vytváření, kterak zkrášlují vánoční stromeček či stůl. Pojďme si některá taková dílka připomenout. A třeba si i společně sednout k jednomu stolu, zapojit fantazii a vyzkoušet svou dovednost pod doslovným vedením Praktické hospodyňky vydané Nakladatelstvím F. Strnadel a spol. v Praze, či s mou úpravou.
Ovocné maličkosti na sváteční stůl
„Švestkový čertík. Připravíme si prkénko o rozměrech 5 cm x 6 cm (na většího čerta 6 cm x 7 cm), nejlépe černé. V prkénku se udělají 2 otvory vzdálené od sebe 3 cm a do nich se zastrčí tenká dřívka na nohy čertíka. První švestka se navlékne v poloze vodorovné, značí chodidlo; pak se navléknou 3 švestky svisle. Větší švestky v poloze vodorovné navlečené na jiném dřívku tvoří tělo, hlava je buď pěkná švestka, nebo sušená hruška, oči dva hrášky, jazyk se vystřihne hodně dlouhý z červeného sukna nebo papíru, růžky buď stopky hrušek, nebo 2 dřívka. Menší švestky navlečené na drátku nebo proutku z koštěte znázorňují ruce v bok opřené. Čertík dostane i řetízek z barevného papíru a metlu.“
Obdobně můžete při troše šikovnosti vyrobit z ovoce a ořechů i jiné rozličné figurky. Věřte mi, jde to, my už to doma vyzkoušeli.
Jablečný ježek
Nic těžkého. Vezmete si velké jablko, dolů zapíchnete čtyři krátké špejličky jako nožičky, aby nám pevně „sedělo“ a nikam se neodkutálelo. No a potom do něho zapícháte delší špejle kolem dokola a na ně dle své chuti, fantazie a s trochou vkusu navléknete sušené švestky, fíky, datle, rozinky, křížaly, meruňky… Na škodu není proložit tu a tam opatrně třeba kousky lineckého pečiva nebo čokolády a dokrášlit barevnou stužkou.
Řetězy na stromeček na několikero způsobů
Kromě klasických řetězů papírových, které možná všichni znáte, můžete vyrobit i řetězy z pozlacených nebo postříbřených modřínových nebo malých borových šišek, samozřejmě náležitě vysušených, které navléknete na postříbřený nebo pozlacený motouz či upevníte na barevnou stužku ve vzdálenosti přibližně tři centimetry od sebe. Podstatné je, aby šištičky měly na konci zbytky větévek, za něž je budete přivazovat. Děti jistě nepohrdnou řetězem vyrobeným z bonbonů navlečených na ozdobném motouzu nebo stužce. Stejně tak můžete navlékat i zdobené perníčky a další, k tomu vhodné cukroví či ovoce, jako se to kdysi dělávalo. Prokládat lze kořením, třeba hřebíčkem, anebo ořechy či skořápkami ořechů. Prostě vytvoříte stromečku takové netradiční „korále“. Níže vybírám řetězy jednoduché, ale vězte, že naši předkové si vymýšleli pěkně náročné „kousky“, to byste se možná divili.
„Řetěz ze zlatého nebo stříbrného papíru. Papír se nařeže na stejné obdélníčky o rozměrech 4 cm a 8 cm. Každý obdélník se složí po délce a opět se přeloží napříč, čili složí se ve čtvrtku. Vzor si vystřihneme z tvrdého papíru, přeložíme po délce v polovině, takže obě poloviny se kryjí, přiložíme na složený papír úzkou částí a tam, kde je složený obdélník přeložen. Ostře ořezanou tužkou načrtneme si podle vzoru tvar a vystřihneme; když rozložíme, dostaneme tvar osmičkový. Tato osmička se opět v polovině přeloží, jedna do druhé se navléká a spojí v pěkný řetěz. Práce je snadná, i děti samy dovedou si tento řetěz zhotoviti.“
„Dvojitý řetízek. Dělá se buď z jednobarevného papíru, nebo se užije papírů dvou různých barev. Střihnou se dva úzké pásky, jedním koncem se položí pásky na sebe v pravém úhlu a překládá se stále jeden pásek přes druhý, takže se vplete jeden pásek do druhého. Tímto řetízkem možno nejen zdobiti vánoční stromek, ale možno ho použíti ke zhotovení ozdobných závěsných oušek u košíčků.“
Košíčky, ty byly velice oblíbené, z barevných a pozlacených papírů, ba i ze starých pohlednic, krabiček od sirek nebo i z korálků se vyráběly, někdy se do nich vkládalo pěnové cukroví nebo bonbon, některé košíčky zvládly šikovnější prstíky než ty dětské, neboť bylo nutné si s nimi trochu pohrát:
„Proplétaný košíček. Zhotoví se z barevného či krepového papíru světlé barvy, jako je dřevo. Též může se zvoliti dvojí barva. Střihnou se 4 pásky 17 cm dlouhé a 1 cm široké jedné barvy a 4 pásky druhé barvy. Tyto proužky se proplétají podle náčrtu. Pátý proužek, který je 24 cm dlouhý, se po propletení přeloží a ještě jednou proplete. Konce po jedné a potom také po druhé straně se zdvihnou a počínajíc od středu, střídavě se na sebe kladou, sešijí se a zastřihnou; tím se vytvoří tvar košíčku, k němuž se přišije z pásku 17 cm dlouhého závěsné ouško. Na vnějších stranách, kde košíček byl sešit, se ozdobí buď zlatou hvězdičkou, nebo stužkou, uvázanou z uzounkého papírového pásku. Košíček možno dělati též z barevného tužšího papíru.“
Neméně oblíbené byly hvězdy, paraplíčka a ozdoby z různých střapců a třásní z hedvábného nebo zlatého a stříbrného papíru, i ozdoby z ořechových skořápek, ze špulek a prázdných cívek všelijak upravených, využita bývala také například vata, z níž se vytvářely koule, sněhuláci, v kombinaci s papírem či látkou i jiné figurky, květy, předměty, ba dokonce se uplatnily též ozdoby zdobně pletené, háčkované a paličkované, škrobem vyztužené a „brilantinem“ posypané. Spousta těch „domácích“ ozdobiček vytvořena byla, tak veliká spousta, jak to jen představivost, um a materiál dovolily. Kromě toho se vyrábělo jednoduché cukroví, které sloužilo k zavěšení na stromeček (několik receptíků viz níže).
Podívejme se nyní na návod, kterak vyrobit ozdobnou pavučinu:
„Pavučina. Štípacími kleštěmi naštípeme 4 kousky drátu prostředně silného, délky 8 cm. Tyto 4 kousky pevně spojíme v středu do hvězdice tenkým drátkem, dříve však obalíme drátky vatou. Pak zlatou nití ovíjíme pavučinu, jež musí býti stejně od sebe vzdálena. Z vaty se udělá malý pavouk, ze stříbrného drátku se přidělá 8 dlouhých noh a pavouček se připevní na síť. Posype se brilantinem (pozn. red. my to dnes posypeme třeba lesklým ‚písečkem‘). Předení pavučiny dá sice dosti práce, zato je pavučina velmi pěkná ozdoba, umístí-li se v lesní zeleni vánočního stromku.“
Řetěz ze sněhového cukroví
Do dvou náležitě ušlehaných bílků se vmíchá práškový cukr, až vznikne tuhá hmota, která se vyválí a vykrajují se z ní drobné tvary, např. měsíčky, hvězdičky, kytičky aj. Ty se velmi zvolna upečou a poté se lepí bílkem nebo i lepidlem na barevnou stužku a vytvoří se z nich řetěz na stromeček. Možno obarvit potravinářským barvivem.
Barevné tvary z mandlí
7 dkg jemně rozstrouhaných mandlí, 14 dkg práškového cukru, ½ bílku řádně promíchejte a ze vzniklé hmoty vytvořte houbičky, šištičky, jablíčka, hrušky, jahody, švestky, třešně apod. Ty se obarvěte potravinářskou barvou a zvolna sušte. Navlékají se na nitky a zavěšují na stromeček.
Ořechové kuličky
Obdobně se pracuje s ořechovými kuličkami, které se rovněž zavěšovaly na stromeček: 14 dkg jader velkých ořechů se rozstrouhá, přidá se 10 dkg cukru, 2 tabulky čokolády, 1 bílek, 2 kávové lžičky rumu (kvůli dětem rumová tresť). Z těsta vytvořené kuličky se namočí do bílku a vyválí v práškovém cukru, suší se ve vlažné troubě.
Na závěr této připomínky starých časů bych chtěla připojit několik pozoruhodných myšlenek z oné knihy, které rozhodně stojí za povšimnutí. Nuže čtěte, prosím, a vnímejte smysl toho, co nám vlastně sdělují, přestože z dvacátých let minulého století pocházejí:
„…Vánoční stromek však je přece jen středem společné radosti všech. Vkus něžné ruky matčiny a celá její milující bytost mluví k vám z těch jemných ozdůbek, které potají za dlouhých zimních večerů udělala a na zelené větévky zavěsila, aby svým dětem způsobila radost. Vánoční strom ověšený ozdobami kupovanými se nikdy nevyrovná svou krásou tomu, jejž okrášlila láska obětavá, nesobecká, neznající únavy, neodměřující času…“
Nejnovější komentáře