V tomto měsíci se vše připravuje na zimu – rostliny, zvířata i my lidé, prostě celá příroda. A hned zpočátku listopadu nás čekají významné a neopominutelné dny. Pojďme si o nich nyní něco málo říci.
Samhain
Je to jeden z význačných keltský svátků, oslavovaný v noci ze 31. října na 1. listopadu. Tehdy končil pro Kelty jeden rok, s nímž odcházely teplo, světlo a dostatek potravy, a druhý právě začínal nástupem tmy, zimy a svízelných podmínek. Noc to byla i jinak mimořádná, neboť mrtví mohli vystoupit mezi živé a živí sestoupit do podsvětí. Prostíralo se u stolu i pro zesnulé, v oknech svítily svíce, aby ukazovaly cestu, ale i chránily, všude planuly ohně a ohníčky, lidé na sebe navlékali hadry a pomalovávali si obličeje na ochranu před zlými duchy. Aby se duchové ukonejšili, byly jim předkládány oběti, např. první mláďata z každého vrhu. V průběhu noci či nejbližších dnů se prováděla také očista od všeho špatného – spálil se hadrový panák vycpaný slámou. Ale jinak se i hodovalo a bujaře se veselilo.
Slavnost či Svátek Všech svatých
Tento svátek připadá na 1. listopadu u západních křesťanů. Odvíjí se od zasvěcení římského Pantheonu Panně Marii a všem svatým mučedníkům roku 609. Východní křesťané jej slaví první neděli po letnicích od 4. století. Pro zajímavost: tohoto dne začínal též keltský nový rok, snad i tento svátek mohl být od Samhainu odvozen. Slavnost Všech svatých je zasvěcena všem, kteří se spojili s Bohem a Kristem a dosáhli věčné blaženosti. Všem spravedlivým všech církví, i když nezemřeli mučednickou smrtí, ale navzdory mnoha útrapám se vyznali ze své víry. Svátek je to plný rozjímání.
Pámátka zesnulých, též lidově Dušičky
Je dnem, kdy se svět živých prolíná se světem mrtvých, kdy vzpomínáme na ty, kteří odešli z tohoto světa, ještě nedosáhli věčné blaženosti a zatím procházejí očistou – očistcem. Proto se za ně a jejich klid živí modlí, aby jim ulehčili přechod k věčné blaženosti a navíc sami došli smíření s dušemi zemřelých. Květinová výzdoba ze živých květů, které symbolizují víru ve věčný život, svíce či světélka lampiček, které měly zahnat věčnou temnotu, modlitba a vzpomínka, to jim lidé věnují doma v kruhu rodinném či při návštěvách hřbitovů. Takto jsme zvyklí uctívat tyto svátky třeba my v srdci Evropy.
Halloween
Zato v zemích anglosaských, zejména pak v Americe, mají svůj rozverný Halloween, nám známý dýněmi se strašidelně zářícími vydlabanými otvory (Jackovou lucernou), neméně výstředními strašidelnými úbory a dětmi obcházejícími domy a koledujícími o rozličné sladkosti. Ratolesti se baví rovněž různými tradičními hrami, např. s jablky, svůj význam mají černé kočky, košťata, duchové, čarodějnice, kostlivci a jiné děsivé „potvory“, symbolické je též užití černé a oranžové barvy. Tento svátek vychází z keltského svátku Smahain, o němž jsem se již zmínila, a připadá na 31. října.
Drobná listopadová připomenutí
Kromě každoročně vzpomínaného výročí Sametové revoluce z roku 1989, Dne boje za svobodu a demokracii i Dne válečných veteránů bych ráda uvedla ještě některé další význačné události či zajímavé události týkající se Prahy.
Tak kupříkladu roku 1344 položili Jan Lucemburský, jeho synové Karel IV. a Jan Jindřich a pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic základní kámen gotické katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. O tři roky později založil Karel IV. slovanský benediktinský klášter Emauzy.
Zato události z roku 1620 tak slavné nebyly, neboť byli v bitvě na Bílé hoře poraženi čeští stavové a poté začala mnohým lidem urozeným, bohatým, vzdělaným i prostým hořet půda pod nohama.
Značně se ulevilo lidu v českých zemích po zrušení nevolnictví Josefem II. roku 1781. A už vůbec s velkou slávou zahajovalo po požáru nově vybudované Národní divadlo operou Libuše od Bedřicha Smetany roku 1883. Situace se opakovala roku 1983, kdy však bylo divadlo poznovu otevřeno nikoli po požáru, nýbrž po celkové rekonstrukci.
Příspěvkem české vzdělanosti se stal význačný počinek knihovníka a nakladatele Jana Otta, jenž vydával v letech 1988–1909 největší českou encyklopedii – Ottův slovník naučný.
A nyní se trochu pozastavíme u sportu: V listopadu roku 1892 byl založen první sportovní klub u nás – Slavia Praha. Roku 1893 v témže měsíci vznikl klub českého fotbalu Sparta Praha (Athletic Club Královské Vinohrady). A u sportu ještě okamžik zůstaneme, neboť si musíme připomenout zahájení provozu zimního stadionu Štvanice, jejž se bohužel nepodařilo zachránit a byl zbourán navzdory značným protestům veřejnosti v průběhu května a června 2011.
A v závěru vzpomeneme svatořečení Anežky České, dcery Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské, papežem Janem Pavlem II. roku 1989. Následujícího roku zavítal poprvé do Prahy na oficiální návštěvu americký prezident George H. W. Bush.
Autorka: Dagmar Guhryová
Foto: Sanok, Silar, -jkb-, Per Palmkvist Knudsen, Karelj / Wikimedia Commons
Publikováno: 22. 11. 2013
Napsat komentář